Caldey Island, setkání, besedy a návrat ke kořenům
Všechny dopisy v pdf formátu s obrázky jsou dispozici na google drive.
Vážení přátelé,
Svatý týden je tu, a já vás navzdory všemu nezdravím z Mongolska, ale z ČR, kde jsem vlastně vůbec neměl být. Člověk míní, Pán Bůh mění, říká se, ne? Stále čekám na víza, která jsou v procesu vyřizování. A tak jsem podle plánu neodletěl zpět ani 8. 2. 2023, ani v náhradním termínu 31. 3. Dostal jsem další 4 týdny „čekání“ do 1. 5. 2023. Co byste dělali vy s několika nečekanými týdny bez obvyklých povinností?
Ostrov mnichů
Jelikož už od počátku nebylo zřejmé, jak dlouho potrvá vyřízení víz, vyjel jsem svěřit celou tuto dobu čekání Bohu do trapistického kláštera. Nikoli však do Nového Dvora v západních Čechách, ale na Caldey Island v jižním Walesu. Pozval mě tam totiž Petr Diblík, který tam žije už kolem 10 let.
Od 1. do 11. ledna 2023 jsem tak mohl být s Petrovým tatínkem nejen v trapistickém klášteře, ale prožívat i dobrodružství letu, cesty do Cardifu k řeholním sestrám a nejistou plavbu lodí na ostrov mnichů.
Petr a ostatní bratři nás krásně přijali i v době, kdy je klášter pro ostatní uzavřen. Měli jsme čas na modlitbu i drobnou pomoc s opravou elektroinstalace. A pak jsme s Petrem vzpomínali na P. Jaroslava Mikeše SDB, který nás oba doprovázel a pro mnoho lidí hodně znamenal.
Staříčkovo jubileum
17. ledna 2023 jsme slavili ve Fryštáku 70 let od smrti prvního českého salesiána P. Ignáce Stuchlého, nazývaného Staříček. Měl jsem tu možnost být při těchto oslavách přímo ve Fryštáku – místě, kde působil a kde je také pohřben.
Jaroslavův poklad
19. ledna 2023 jsme si připomínali nedožité 70. narozeniny P. Jaroslava Mikeše. Vlastně již předcházející večer, kdy jsem mohl mít mši sv. za Jaroslava a pak na něj zavzpomínat s partou tzv. „křižáků“, mladých mužů, kteří se s ním scházeli v kostele Svatého kříže v centru Prahy. Někteří z nich již začali sbírat příběhy a svědectví o jeho životě, jak Bůh skrze něj mnohé obdaroval.
Blaník se svatým Václavem
4. února jsem mohl jít na Velký Blaník s P. Václavem Klementem SDB, který byl zrovna v ČR zařizovat víza do Jižní Afriky, kam je poslán jako provinciál. Slovo dalo slovo a společně jsme vystoupali na horu opředenou pověstmi o svatováclavském vojsku ukrytém uvnitř hory čekajícím na to, až bude nejhůř, aby přispěchali na pomoc. Byl to krásný čas sdílení a dělení se o radosti a starosti, které prožíváme.
Po 25 letech
Tím, že jsem nakonec nemohl 8. února letět zpět do Mongolska, mi český provinciál P. Martin Hobza navrhl, abych byl více v Českých Budějovicích a trochu tam vypomohl podle svých možností.
Bylo to pro mě velké obdarování být na místech, kde jsem studoval teologii v letech 1997 – 2001, a potkat se tak s řadou známých a přátel i s jejich dětmi. Měl jsem také spoustu besed o Mongolsku, ať už na Čtyráku, Suchém Vrbném či v Římově, a také se salesiány spolupracovníky v Písku. Velkým obohacením pro mě bylo setkání s farníky ze Čtyráku na postní duchovní obnově i ministrantský víkend ve Vodňanech. Člověk vždy víc dostane, než dá.
Mezi nejbližšími
Během těchto dnů jsem měl také řadu příležitostí vidět se se svou sestrou a maminkou. Ať už při příležitosti jejich narozenin či jindy. Přijely také na víkend do Českých Budějovic a mohli tak pozdravit i salesiány, které léta neviděly.
Nečekaný odchod Martina
26. února 2023 přišla nečekaná zpráva: misionář v Bulharsku P. Martin Jílek SDB nečekaně zemřel. Ve spánku. Tu neděli dopoledne měl v plánu jít do vězení za jedním mladíkem, který okradl i samotné salesiány… Nešel, Bůh ho pozval domů.
V den jeho pohřbu, který se odehrál v Bulharsku, jsem na něj vzpomínal a modlil se za něj v jeho rodišti, v Sebranicích u Litomyšle. Vzpomínám si na něj jako na studenta střední školy, když jsem sám byl ještě v aspirantátu v Sebranicích v roce 1991/2. Jen málokdo jako on si uměl všimnout dětí na okraji, přiblížit se k nim, naslouchat jim, povzbudit je a vtáhnout je do centra dění. Vážím si jeho odvahy následovat Dona Boska cestou zasvěceného života, kněžství a misijního volání. Své povolání prožíval radostně a naplno. Uměl dávat tam, kam se druzí nehrnuli. Kéž z nebe vyprosí nové následovníky Dona Boska a v ČR i v Bulharsku, kteří by pokračovali v díle, kterému on sám zasvětil celý svůj život. Martine, díky za Tvé svědectví!
Za bratrem Kryštofem
Nejen já, ale i br. Kryštof musel opustit Mongolsko. Ne kvůli vízům, ale kvůli zdraví. Když jsem na konci prosince 2022 z Mongolska odlétal, už byl v nemocnici v Ulánbátaru a po propuštění na začátku ledna musel letět domů do Polska na další pokračující léčení. Koho jiného navštívit, než právě jeho? Nakonec se mi to povedlo o víkendu 10. – 11. března. Cestou z Varšavy jsem se stavil i v Ostravě, kde jsem měl mši sv. v TV NOE a také navštívil zubařku.
Zdravotně na to byl už mnohem lépe. Uvidíme, kdo nakonec bude zpět v Mongolsku rychleji.
Sbírka notebooků
Díky podpoře paní ministryně Heleny Langšádlové se podařilo uspořádat v poslanecké sněmovně i mimo ni sbírku starších notebooků, které by ještě mohly posloužit dětem v Mongolsku. Do dnešního dne se nám jich podařilo sehnat 20! A kdyby z vás ještě někde nějaký měl, klidně se ozvěte.
Třetí pokus
Další termín letu do Mongolska mám na 1. května. To už budou Velikonoce v plném proudu.
Přeji vám krásný zbytek Svatého týdne a opravdový vstup do Velikonoc. Kéž o Velké noci dokážeme všechno vidět jako velký Boží dar, i věci, které bychom si přáli jinak.
Děkuji za všechna setkání, krásné přijetí a podporu během posledních měsíců. Moc si toho všeho vážím. A můžete-li, také se za nás pomodlete.
P. Jára Vracovský SDB
Kontakt: P. Jára Vracovský SDB | vracov@gmail.com | Skype: vracovky
Mobil: MN: +976 9440 8091, CZ: +420 732 951 497 (jen SMS + WhatsApp)
Více informací můžete nalézt na www.dbmongolia.org a na: ● facebook: dbmongolia.org
