Všechny dopisy v pdf formátu s obrázky jsou dispocizi na google drive

Vážení přátelé,

srdečně vás zdravím z Mongolska prahu Velikonoc, v době, kdy všechno probíhá jinak, než jsme obvykle zvyklí. Je večer, právě jsem se vrátil z farnosti Hanul, ve které připravujeme online přenos bohoslužeb tohoto Svatého týdne v mongolaštině pro všechny místní katolíky. I když jsem původně plánoval prožít tyto dny se spolubratry v komunitě, před týdnem jsem byl požádán o pomoc s live streaming bohoslužeb na facebook v rámci naší apoštolské prefektury. Ale pěkně po pořádku…

Vánoce v horečkách

Jako mnozí dnes, i já jsem zalehl s horečkami sahajícím k 39 stupňům. Naštěstí před třemi a půl měsíci, kdy mít horečku nebylo ještě tak nebezpečné… Pár dní před Vánocemi jsme totiž dostali od místních úřadů dopis s několika výzvami. Jednou z nich byla povinnost vybavit náš areál bezpečnostními kamerami. Jelikož jsem podobnou věc už dělal v Dakhanu, vypravil jsem se v těch nejkrutějších mrazech nakoupit všechno potřebné. Nejen že mi cestou v MHD ukradli mobil, ale mráz mě natolik vyčerpal, že při instalaci kamer v Šovó jsem cítil, že není něco v pořádku. Teplota 38,2 to potvrdila. Další den jsem už ze Šovó (kde není kde marodit, protože v našich pokojích v podkroví bylo pod nulou) jel do Ulánbátaru . Týden v horečkách a další v postupném zotavování díky Bohu a korejským antibiotikům, které mi darovala místní katolická klinika…

Setkání Salesiánské rodiny

5. ledna 2020 se konalo v Ulánbátaru tradiční Vánoční setkání Salesiánské rodiny s prezentací hesla hlavního představného na nový rok, pohoštěním a zábavným programem.

Křest v Šovó

V neděli 25. ledna jsme měli v Šovó velkou slávu. Nejen oslavu svátku Dona Boska, ale i křest Sáry, mladé dívky, které se na něj již několik let připravovala. Nikdo z nás tehdy netušil, že to bude na mnoho měsíců i poslední mše v naší farnosti…

Narušená oslava svátku Dona Boska

V polovině ledna se k nám začaly postupně dostávat zprávy o nové nemoci kdesi v Číně, která se nám den po dni stávala známější. I když v Číně bylo jen pár desítek či stovek nemocných a v Mongolsku vůbec nikdo, vláda rozhodla a pozastavení všech škol, aktivit a setkávání včetně bohoslužeb od 26. ledna do konce února. Zatím. Preventivně. I bez korona viru byly přeplněné nemocnice obvyklými chřipkami a nachlazeními…

Postihlo to i naší technickou školu Don Bosco a nakonec i farnost, když P. Pierrot, představený naší apoštolské prefektury, nařídil přísnou poslušnost všem preventivním vládním opatřením, včetně pozastavení bohoslužeb, i těch nedělních.

V pátek 31. ledna se tak nekonala plánovaná oslava Dona Boska ve škole s našimi žáky, ale jen skromě s učiteli a s nejbližšími spolupracovníky.

Virové prázniny

A tak nám začaly virové prázdniny. Z konce února se prodloužily o měsíc a pak ještě o další… Virus se začal šířit do Evropy a do celého světa. Do Mongolska ho nakonec přivezl poprvé 10. března francouzský podnikatel, který byl při obhlídce podniků v Gobi testován pozitivně. Prozatímní preventivní opatření se ještě více zpřísnila. Nejen žáci, ale zaměstnanci začali zůstávat doma. Ti s dětmi do 12 let to měli i vládně nařízené…

Nošení roušek zde nikomu ani předtím nedělalo problém. Každou zimu byl v Ulánbátaru vzduch tak znečištěný, že se už dávno roušky staly téměř normální součastí zimního oblečení.

Do farnosti v Šovó jsme měli zakázané jezdit zvláště poté, co se vir začal šířit v Koreji díky jedné tamější církvi. Každý druhý den do Šovó chodí kontrola, zda se tam neshromažďují lidé a zda tam nikdo z nás nepřebývá.

Co s nečekaně darovaným časem? Nám zde nuda rozhodně nehrozí. Osobně jsem začal každý den dopoledne studovat Mongolštinu pro středně pokročilé a učebnici Mongolská kultura a tradice. Odpoledne mám příležitost pokračovat ve věcech, které jsem na léta pozastavil: program v pythonu na vícejazyčný kalendářík se všemi národními i liturgickými svátky… (podobně jako kalendář Salesiánské rodiny, co jsem cca 20 let dělával); posunout se v elektronice (které jsem se naposledy trochu věnoval ve Zlíně), chystáme totiž nový elektro obor na našem učňáku…; studovat CRM, LMS a postupně to zavádět do naší práce atd. A samozřejmě je to také krásný čas na duchovní obnovu, pořádné rozjímání a přehodnocování směru naší misie… S úderem pandemie jsem také začal trochu vařit a péct – neuvěřitelné!

V posledních týdnech jsme začali s našimi pracovníky také vyrábět roušky, které chceme darovat místnímu krizovému štábu jako pomoc pro ty nejchudší.

Nově jmenovaný biskup

2. dubna jsme dostali nečekaně dobrou zprávu – P. Giorgio Marengo IMC, původem z Itálie, působící v Mongolsku již 20 let, byl jmenován Apoštolským prefektem v Mongolsku i místní biskupem. Fr. Giorgio má pouhých 46 let a má tedy dostatek času, dá-li Pán, být Božím nástrojem v zemi, kde věci nejdou moc rychle kupředu.

Svatý týden jako nikdy předtím

Jak jsem již zmínil na začátku tohoto dopisu, tento Svatý týden prožívám ve službě místní katolické církvi jako „expert“ na live streaming. Před 14 dny jsem o tom neměl ani ponětí, ale díky technickým dovednostem a znalosti angličtiny jsem si rychle nastutoval OBS program a sehnal i několik drobností na propojení kamery s počítačem…

Bůh nás v těchto týdnech všechny vede do neznámé země, podobně jako Abraháma, Marii a nakonec i Ježíše. Do země, kde jsme všichni na jedné lodi a kde nemáme věci pod kontrolou. Do země, kde můžeme propadat strachu a zoufalství, a nebo objevit nově trpícího, ukřižovaného a vzkříšeného Pána.

Kéž v nejistotě našich dnů dokážeme svůj život znovu odevzdat Bohu, který je naší jedinou jistotou. S vděčností na vás vzpomínám, žehnám vám a přeji opravdu požehané Velikonoce!

A můžete-li, také se za nás pomodlete.

P. Jára Vracovský SDB