10. dopis z Mongolska: Oslavy 25 let existence katolické církve v Mongolsku (srpen 2017)

Přerušená vigilie, „zemětřesení“ v Darkhanu, děkování za 25 let katolické církve v Mongolsku a letní prázdniny.

Vážení přátelé,

Všechny dopisy ve formátu PDF s obrázky jsou k dispozici zde.

srdečně vás zdravím po dlouhé době z naší vzdálené misie v Darkhanu. Od posledního dubnového dopisu se mnoho věcí změnilo, jak se dál můžete dočíst, a tyto nečekané události mi zabránily podělit se s vámi dříve o to, co tu prožíváme.

Dlouhá vigilie v očekávání vzkříšení

Asi nikdo z nás zde v Darkhanu nečekal, co tu prožijeme o velikonoční vigilii. Na závěr krásně prožitého Svatého týdne, ve kterém naše děti mistrně 10-dopis-IMG_3764sehrály křížovou cestu, jsme na Bílou sobotu po západu slunce začali nejkrásnější liturgii celého roku. P. Carlo svěřil ten den odpoledne službu hlavního P. Josefu, sám ale pronesl zapálenou promluvu. Po ní usedl vedle mě na křeslo a pronesl, že se mu nějak udělalo špatně, ale ať pokračujeme obřadem svěcení vody… Během něj už ale okolo něj byla řada lidí, kteří viděli, že omdlévá. K nim jsem se připojil i já a společně jsme ho odnesli do zákristie. „Přines mi Ježíše…“ byla jedna z jeho posledních slov. Podal jsem mu sv. přijímání a udělil sv. nemocných. Ostatní zatím zahájili resuscitaci a přivolali první pomoc. S několika lidmi jsme sbalili jeho nejdůležitější věci a doprovodili ho do nemocnice v Darkhanu a ještě v noci za svítání do Ulánbátaru. P. Carlo dostal mrtvičku, nemluvil, byl v bezvědomí, ale částečně reagoval…

Na prahu Velikonoc jsme tak přišli o našeho zkušeného a zapáleného ředitele a zůstali jsme jako děti bez otce. Pro nás všechny v Darkhanu to bylo něco jako zemětřesení.

P. Carlo, ochrnutý na půl těla, pobyl několik týdnů v nemocnici, podstoupil řadu rehabilitací a posledních několik měsíců je v komunitě v Ulánbátaru. Už opět plynně mluví, je schopen i částečně chodit, ale levou ruku stále ještě potřebuje rozcvičit.

Parlamentní návštěva

19. dubna jsme zde měli vzácnou návštěvu z domoviny. Mongolsko navštívila česká parlamentní delegace a s naší ambasádou v Ulánbátaru jsme domluvili i návštěvu našeho Salesiánského centra v Darkhanu. Po oficiální návštěvě primátora a slavnostním obědě jsme tak mohli představit řadě poslancům, co zde pro chudé místní lidi děláme. Nejvíce je zaujal náš 5 let starý kostel a kresby dětí zachycující jejich těžké rodinné zázemí.

Basketbalový turnaj10-dopis-DSC_6392

Na konci dubna začal několika víkendový basketbalový turnaj, kterého se zúčastnilo téměř 300 mladých lidí. Basketbal je tu něco jako národní sport. Téměř na každém kroku můžete vidět basketbalové koše a mladé, kteří ho dokáží hrát téměř nepřetržitě.

Teologický týden

V polovině května místní katolická církev při příležitosti 25. výročí své přítomnosti poprvé uspořádala misijně-teologický týden, kterého jsem se mohl také zúčastnit. Dva zahraniční lektoři přednášeli současný pohled na misii po 2. vatikánském koncilu a dali nám také dostatek času na společnou reflexi.

Salesiánské centrum v otřesech

17. května začala dlouho plánovaná rekonstrukce našeho domu. Celková rekonstrukce elektrorozvodů, požární zabezpečení, datový a kamerový systém, topení, malování celého domu a další drobné stavební úpravy. Sbíječky, otevřené podlahy a zdi pro uložení drátů, hluk, prach, nekonečné stěhování a uklízení… Kdybych věděl, co vše to bude znamenat, asi bych se do toho nepouštěl. Nicméně se vše po 2-3 měsících práce podařilo dokončit. Už jen zbývá vyměnit okna, dveře, rezavé vodovodní trubky, protékající záchody…

První dopravní hřiště a další letní aktivity

Letní prázdniny zde začínají na začátku června. Co dělat pro děti po celé 3 měsíce volna? Jako trad10-dopis-IMG_5089ičně jsme pod vedením P. Simona pořádali něco jako celo-prázdninový příměstský tábor na nedaleké farmě (více viz. 5. dopis). Kromě toho jsme nabídli 5ti týdenní vzdělávací program. Vedle tradiční angličtiny a výuky počítačů jsme nabídli také 10ti denní cyklo školu na čerstvě vybudovaném dopravním hřišti. „Mohu se také připojit“, ptala se jedna maminka, které přivedla svou dceru. „Proč ne,“ říkal jsem si v naději na získání nového spolupracovníka. Paní však na kole nikdy předtím neseděla. První den si při pádu z kola do krve odřela obličej. Ale ani další pády ji neodradily a po několika týdnech jsem ji spolu s její dcerkou potkal ráno na cestě k sestrám Matky Terezy s jízdním kolem. „Díky moc za super lekce, o dopravních značkách a řadě dalších věcí jsme nikdy před tím neslyšeli.“

Oslavy 25 let CCM

Katolická církev v Mongolsku (CCM = Catholic Church in Mongolia) začala po revoluci působit na pozvání mongolské vlády od roku 1992. Letos je to právě 25 let, a to se musí oslavit! Hlavní děkovná slavnost proběhala pod vedením místního biskupa Václava 9. července. Z Darkhanu jsme přijeli 2 velkými autobusy a společně děkovali za to vše, co zde Bůh za celou tu dobu udělal.

Nejrůznější návštěvníci10-dopis-IMG_6224

Léto je zde ve znamení návštěv. I přes probíhající rekonstrukci jsme zde mohli uvítat skupinu korejských salesiánů, dále pak lékařů dobrovolníků a dalších skupin přijíždějících hlavně z Koreje a Hong-Kongu. O to vzácnější zde bylo přivítat českého studenta a salesiánského animátora Vaška Martínka. Na závěr svého studijního pobytu v Moskvě zavítal i k nám do sousední země a mohl se tak dotknout něčeho z toho, co tu prožíváme.

Očekávání nového školního roku

Nový školní rok je za dveřmi. Snad začne, i když tu teď deseti tisíce učitelů stávkují za zvýšení svého platu… Těšíme se také na blížící se kněžské svěcení našeho spolubratra Veruna z Indonésie, které by mělo být 23. září…

Díky vám všem, kteří na nás zde v této daleké zemi nezapomínáte. Pán vám žehnej i do nastávajícího nového školního roku!

P. Jára Vracovský SDB


Kontakt: P. Jára Vracovský SDB | vracov@gmail.com | Mobil: +976 94408091 | Skype: vracovky
Více informací můžete nalézt na www.dbmongolia.org a na: ● facebook: dbmongolia.org

Všechny možnosti podpory naleznete na http://dbmongolia.org/cs/darci/.

 

Mohlo by se vám líbit...